Tak a po měsíci máme zase pátek třináctého, sice nejsem pověrčivá ale nemám tento den ráda dnes je to právě měsíc, co měl dědeček pohřeb a je to pořád ve mě, když sem si tak četla Barči blok, tak koukám, že se smůla nedřží jenom mě, taky to nemá jednoduchý, já jsem prožila to samé loni v září, když nám umíral Lineček tak to bylo moc těžké, ale věděli jsme že je lepší aby mu doktor něco píchnul, že se nebude trápit. Myslela jsem si že hrozný byl jen rok 2008, ale když minulý měsíc umřel dědeček, tak sem si řekla, že tenhle rok není vůbec lepší, nejhoorší na tom bylo to, že jsme tam den předem byli a on vypadal tak spokojeně vesele, nikdo by do něj neřekl, že mu něco může být a druhý den mi volala mamka, že děda umřel, měl plicní embolii. Dneska jedeme za babičkou, jezdíme tam každých čtrnáct dní a pokaždé když tam jsme tak mi to tam příjde takové prázdné a pořád nedokážu pochopit, že děda už není, no snad to časem trochu přejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat